Zdánlivě nesmyslné filozofování o jednom plavání s blinkající kamarádkou postupně dovede trojici do zvláštní chvíle, kdy scénka přirozeně vygraduje hurónským smíchem, ve kterém se David slastně uvolní, jaksi zasní, a nakonec vyvlékne z utrápeného těla hladce a plynule, skoro jako když si člověk z rukou sundá kvalitní kožené rukavice s jemným kožíškem uvnitř. „Spí?“ zeptá se Helena Lucase. Ten opatrně přiloží prsty k Davidově krkavici a potvrdí tak svoji domněnku. „Je konec.“ „Sbohem, Davide. Měj se v cloudu pěkně, a netrap tam moji mamku, víš, že ti vždycky chtěla těma sušenkama udělat radost, i když je většinou připálila,“ poví Helena. „Ahoj, Davide,“ zašeptá Lucas a políbí Davidovo vysoké čelo. Pak se obrátí k Heleně. Sice začne se snahou o nadhled v hlase, že David je kabrňák, umřít takhle s úsměvem na rtech, ale stejně se mu pak zlomí hlas. Helena se zvedne a dojde otevřít okno, aby se v místnosti vyměnil vzduch. A pokud je teorie o duších platná, tak aby David mohl letět, kam potřebuje. Nepláče. Cítí za Davida úlevu. Chvíli se dívá ven, nechá hlavu běžet na volnoběh. Pak se vrátí do místnosti a zvědavost zvítězí nad smutkem, na který bude pak dostatek času později. Prohlíží si tělo kamaráda, ještě teplé, ale už neživé. Jak se za ty poslední měsíce zmenšil, vybledl. Jako kdyby už jednou nohou stál v minulosti, jíž se měl stát. Lucas poodejde stranou do kuchyně usebrat se z nejhoršího. Helena zvědavě pohladí Davida po hlavě, palcem obkreslí jeho obočí. Pak pokračuje po ruce, po vystouplých žilách. Po boku a po hrudníku. Je tak křehký. Po chvíli se z kuchyně vrátí Lucas. Už nepláče. Uleví se mu, když vidí relativně vyrovnanou Helenu. Zvláštní, že ta se v takových situacích chová stabilněji, než v ostatním životě. „Chceš pomoct to tu trošku poklidit? A zavoláme lékaře a havrany, co říkáš,“ zeptá se Helena. Lucas přikývne. Je teprve dopoledne. Intenzivní prožitek však Lucase pocitově posunul do podvečera. Když spolu s Helenou vyřídí vše potřebné a osiří v Davidově bytě, nadejde skutečné odpoledne. A to už je Lucas se silami v koncích. Celý den nejedli. Rozhodnou se proto na počest Davidova pěkně obléct a zajít do jejich oblíbené restaurace. A dostat do sebe cokoliv, o čem jejich trávení usoudí, že mu na to budou dnes síly stačit.